Poruchy nálady

Zatím nezveřejněno

Hlavním příznakem je porucha nálady, buď ve smyslu nadměrně dobré (mánie), nebo naopak skleslé (deprese). Společně s poruchou nálady se objevuje celá kaskáda změn jak psychických, tak tělesných. U deprese bývá přítomna změna psychomotorického tempa, rytmu spánku a bdění, nechutenství, pesimistický pohled do budoucnosti, omezení či vymizení zájmů a potěšení, poruchy soustředění, snížené sebevědomí, smutná nálada různé hloubky. Nemocní popisují pocity beznaděje a bezvýchodnosti, nejsou schopni prožívat radost, stěžují si na pokles energie a zvýšenou únavnost. Nedokončí započatou věc a nejsou schopni pustit se do něčeho dalšího. Ze svého tmavého, smutného světa mohou hledat východisko v sebevraždě. Onemocnění může být různého stupně závažnosti, od lehce změněné nálady, až po formy, které dosahují psychotické intenzity, tedy objevují se u nich příznaky popsané v kapitole Psychózy. Mánie je naopak protipólem deprese – nemocný má při ní nepřiměřeně veselou až euforickou, nebo naopak zlostnou náladu, mívá pocit zvýšené energie a sníženou potřebu spánku, je zvýšeně hovorný, sebevědomý a jen málo kritický ke svým reálným schopnostem a možnostem. Mívá řadu nerealistických plánů, podléhá okamžitým impulzům, vrhá se do rizikových aktivit a činností, může utrácet neuváženě velké částky peněz, vyhledávat sexuální dobrodružství apod. Zvýšená aktivita je na úkor účelnosti, bývá výrazně narušena schopnost soustředění.

Opět i mánie může být vyjádřena mírněji – mluvíme o hypománii, závažněji - může mít až psychotickou hloubku (viz Psychózy). Střídání deprese a mánie (většinou s převahou depresivních epizod), nazýváme Bipolární afektivní porucha (dříve maniodepresivita).